Jak se starat o hedvábnou srst yorkšírka
Vše záleží na jedinci a jeho genových dispozicích, tedy na kvalitě a typu jeho srsti. Mnohem méně péče věnujeme hladkosrstým psům, které stačí jen párkrát pročísnout nebo vykoupat, oproti psům dlouhosrstým, kde se péči o srst musíme věnovat pravidelně. V dnešním článku se zaměříme na plemeno Yorskhire terrier, které je hodně náročné na údržbu srsti, zvláště pak, pokud plánujeme výstavy.
Když si pořídíme štěňátko, je třeba ho již odmala zvykat na kartáč a seznamovat ho s pravidelným česáním. Musíme se obrnit dostatečnou dávkou trpělivosti a zároveň musíme být velmi důslední. Tedy je jasné, že úplný začátek odehraje sám chovatel v chovatelské stanici, který učí štěňátka hlazením, drbáním, položením na záda, stříháním drápků, díváním se do tlamky, jak rostou zoubky, kontrolou oušek, zadečku, apod. Tohle vše, pokud štěně zná již od chovatele, máme na půl vyhráno. Důležité je poslouchat rady chovatele, jak správně manipulovat se štěnětem a hlavně být důslední!
Pokud je štěně méně naučené od chovatele, přebíráme ho v „surovém“ stavu a budeme mít práce víc. Ale pokud budeme důslední, budeme chválit a správně odměňovat, není se čeho bát. Ze začátku je dobré, aby u česání asistovali dva lidé. Jeden češe, druhý jistí, aby štěně neutíkalo, protože to udělá s největší pravděpodobností cokoli, aby zmizelo před kartáčem. Srst češeme nejen na zádech, ale také pod bradičkou, za ušima, na hlavě, na bříšku a nožičkách, v podpaží a dalších místech, kde se srst nejvíce cuchá. Pokud si kupujeme yorkšírka pro radost a ne na výstavy, čekají nás zřejmě pravidelné návštěvy jednou za cca 3 měsíce u psího kadeřníka, kde mu srst upraví. Svého pejska musíme tedy odmala na česání zvykat. Dobře vychovaný pes se nechá učesat – byť to třeba nemá moc rád. Rozhodně by na Vás neměl vrčet či před Vámi utíkat. Ideálním místem pro česání je doba, kdy je Vaše štěně unavené a chce se mu spát. Dejte si ho opatrně na klín a nejdříve češte na hřbetě a potom si štěňátko překulte na záda a jemně ho drbejte na bříšku. Pak opatrně pročesávejte.
Pokládání na záda považuji za jeden z nejdůležitějších cviků u pejska. A to nejen kvůli česání. Praktikuji to i u krátkosrstých plemen v rámci výchovy i vycviku, která česat nepotřebuji. Jedinec se tak učí respektu vůči Vám, ukazuje vám své břicho a slabá místa, tzn. že vám důvěřuje. Znám mnoho psů, kteří jsou učeni na povel si lehnout na záda. U dlouhosrstých plemen je to výborný cvik k zahájení česání. Musím též zmínit, že pokud jste si koupili dominantnějšího jedince, dá vám více práce ho tento cvik naučit než jedince submisivnějšího. Hodně to tedy souvisí i s povahou. Na bříšku, na spodní straně nohou, v tříslech, kolem přirození je srst nejvíce zacuchaná. Pokud štěně/pes nosí kšírky, pak se připravte na dredy v oblasti podpaží, kolem krku a na hrudníku. Také, když nám leží na zádech, krásně upravíme spodní strany tlapek, ostříháme přerostlou srst a ostříháme drápky včetně pátého prstu. Plemena, která mají ve standardu paspárek, nesmíme zapomenout na zadních nohách kontrolovat jeho délku a případně i ten ostříhat. To se ale netýká plemene yorkshire terrier, kde na zadních nohách paspárek nemá co dělat. Pokud nenaučíme už odmala takovéto plemeno, které vyžaduje zvýšenou péči o srst na pravidelné česání, výstavy můžeme rovnou vzdát a do salonu jdeme s obavami, co nám střihačka řekne. No, považte sami, půjdete raději pyšní s dobře rozčesaným a zvladatelným psem na stříhání nebo se zanedbaným, zplstnatělým a zacuckaným psíkem, pro kterého bude nepříjemné trávit mnohem delší čas v salonu, kde se ho budou snažit dát dohromady, aby alespoň trochu vypadal k světu? Samozřejmě je lepší první varianta. To, jak Váš pes vypadá, je jen a jen Vaší vizitkou, na to nezapomeňte. Téměř každý salon vyžaduje před stříháním pejska dobře pročesaného a také vykoupaného, pokud si tedy koupání neobjednáváte v salonu předem. To, jak srst vypadá na pohled, není samozřejmě jen díky pravidelnému česání, ale taktéž používáním kvalitní kosmetiky a v neposlední řadě kvalitní stravy. Samostatnou kapitolou jsou samozřejmě psi nemocní, trpící na různé kožní problémy nebo ti, kteří mají onemocnění, při kterém se kvalita srsti horší (např. cushing syndrom, dermatitida, špatná funkce štítné žlázy, apod.).
Hygiena očí a uší
Jorkšír patří mezi plemena, u kterých je nutná zvýšená hygiena očí. Díky dlouhé srsti, která může okolí očí různě dráždit, včetně té rostoucí srsti u štěňátek, vydává oko více sekretu, než u plemen krátkosrstých. K hygieně oka postačí obyčejná převařená voda a kousek gázy, nebo případně Ophtal či borová voda. Vyhneme se používání vaty, protože ta zanechává chloupky, které na oku zůstávají a dráždí ho. Oči je třeba čistit denně. Uši kontrolujeme odmala. Je naprosto nežádoucí jakkoli čistit pravidelně zdravé ucho, tzv. preventivně (to samé platí u lidí) ! Pokud vidíte maz, postačí vám dětský olej na tyčince a opatrně, jen tam, kam vidíte maz odstraňte. Nikam hluboko do ucha nic nestrkejte! Toto přísluší pouze veterinářům! Čím méně budete ucho vykapávat nebo mazat, tím lépe. Někteří jedinci mají větší tendenci k tomu, aby jim ucho zarůstalo chlupy, jiní menší. V žádném případě srst v uších nestříháme nůžkami. Stačí štěňátko odmala navykat na manipulaci a pouze rukou a to prsty palce a ukazováčku jemně srst vytrhávat. Jde to velmi snadno. Není nic horšího než zarostlé ucho srstí, které nedýchá a nakonec pak skončit na veterině, kde se se štěňátkem nebo psíkem rozhodně mazlit nebudou, vezmou pean a kompletně srst vytrhají.
Vylepování oušek
Ouška by se měla štěněti jorkšírka postavit sama zhruba do 3 měsíců věku. Pokud má problém a ouška nechtějí stát, je třeba tomu pomoci vylepováním. Každý chovatel má jinou metodu, proto tu nebudu preferovat ani jednu. Chci jen podotknout, že pokud ouško nevylepíme správně, naopak napácháme více škody než užitku. Můžeme totiž poškodit chrupavku tak, že ouško už nebude stát nikdy. Takže, jak správně vylepovat ouško, to nechte na zkušeném chovateli či veterináři, který Vám to jistě ochotně ukáže a poté už budete schopni za asistence druhého člověka vylepit ouška sami.
Hygiena citlivých partií
Zvýšené hygieny je třeba dbát i v oblasti genitálií. Dlouhá srst trpí nejvíce v místech, kde si jak pejskové, tak i fenky dlouhou srst počurávají. Proto je třeba dbát na zvýšenou hygienu kolem penisu či u fen kolem přezky a pravidelně tato místa omývat vlažnou vodou. Pejskové mají znečištěnou srst od moči především na bříšku a bocích, fenky pouze v dolní části mezi zadníma nožkama. Srst často zapáchá a je nažloutlá. Je pak blízko k infekci a výtokům, protože toto prostředí je přímo ideální pro tvorbu různých mikroorganismů. Pokud se např. nedbá zvýšené hygieny u krycích psů a pravidelně se penis nekontroluje, zda z něj nevytéká žlutá tekutina, která svědčí o zánětu, může takovýto pejsek při krytí do feny infekci zanést. Hygiena okolí přezky platí samozřejmě i u fen. Aby srst co nejméně trpěla právě v okolí genitálií, je nutné ji taktéž stříhat. Při stříhání postupuji u pejsků tak, že jim holím celé bříško od varlat až k hrudní kosti a nechávám srst pouze na stranách. Taktéž vyholím vnitřní strany stehen. A to jak u výstavních jedinců, tak u pejsků, které si pořídili lidé jen pro radost. Často si majitel přeje ostříhat srst nakrátko i na bocích právě proto, že se o srst nemusí příliš starat a je to velmi praktické i pro pejska. U fenek holím nebo zkrátím pouze vnitřní strany stehen. Srst kolem přezky nestříhám příliš nakrátko, protože krátká srst fenku píchá a je to pro ní velmi nepříjemné.